Med

     Včelí med je nejznámější a nejdůležitější produkt. Včely jej pomocí výměšků hltanových žláz vyrábí z nektaru, nebo z medovice a následně ukládají v plástech jako zralý med. Účelem zrání je přetvoření řídkých, a tedy i mikrobiálně nestálých přírodních šťáv na hutné a mikrobiálně stále zimní zásoby - med. Při zrání se mění i chemické složení původních surovin. Především se štěpí sacharóza na invertní cukr a současně z jednoduchých cukrů vznikají cukry složitější. 

Druhy medů

    Rozmanitostí rostlinného původu medu je dána i mnohotvárnost medů získaných od včel. V našich podmínkách to bývá univerzálně značeno - med květový; smíšený; medovicový.

    Samozřejmě je také celá řada jednodruhových medů, které jsou vždy původem z jednoho určitého rostlinného druhu. Zjednodušeně řečeno: včelař by musel se svými včelstvy kočovat do prostřed velkého lánu o rozloze až několik set hektarů, kde by včely navštěvovaly po dobu kvetení jen ten druh, který bude na poli (řepka, slunečnice, svazenka, pohanka....). Předpokládá se, že by včelař kočoval s prázdnými medníky, aby nedošlo k přímíchání nektaru z jiných rostlinných druhlů z předešlé snůšky. Výsledkem tohoto snažení by měl být jednodruhový med, jehož jednodruhovost může potvrdit laboratorní rozbor na přítomnost pylových zrn určitého rostlinného druhu. Obdobně lze postupovat i u ovocných stromů, akátů, lip atd...

Včely při přelétávání z květu na květ nasávají sosákem sladkou šťávu, kterou nazýváme nektar. Včely také sbírají na stromech medovici a jiné sladké šťávy obsažené v rostlinných orgánech. Jícnem a hltanem proniká nektar do medného váčku, kde je včela obohatí látkami vlastního těla. Aby včela naplnila medný váček velikosti špendlíkové hlavičky musí navštívit až 1000 květů, a na cca 20g medu musí obletět cca 50 000 květů. Teď už tedy určitě rozumíte co je to být pilný jako včela.

(foto: Luděk Klinkovský)

Květový med

Květové medy – pochází především z nektaru květů. Jsou lehce stravitelné, obsahují větší množství pylu. Stáčí se převážně z jarních snůšek. Známe především jednodruhové květové medy jako je med řepkový, slunečnicový, akátový a samozřejmě směs květových medů včetně medů z ovocných stromů. Květové medy jsou většinou světlé barvy a rychleji krystalizují vyjma medu akátového.  

Smíšený med

Smíšený med – pochází ze snůšky nektarového a medovicového původu bez výrazné převahy jednoho druhu. Jsou to především medy z malin a ostružin, z lípy, z později kvetoucích bylin a květin, z lesních bylin a medovice. Mají často výraznou a lahodnou chuť, jsou tmavší až tmavé barvy, krystalizují pomaleji. Pro jedinečnou chuť dávají milovníci medu těmto druhům jasnou přednost.


Medovicový med

Medovicový med – pochází z hmyzem přefiltrované mízy listnatých a jehličnatých stromů. Obsahuje větší množství minerálních látek a stopových prvků a látek baktericidní povahy. Vzniká převážně v letních snůškách, má zpravidla ostřejší chuť a výrazné aroma. Krystalizuje velmi pomalu, je tmavé barvy.  


Plástečkový med

Plástečkový med – je zavíčkovaný a uložený med v panenské plástvy a takto prodávaný. Je to med, který nebyl nikterak zpracován, vytočen včelařem a uchovává si přírodní energii neporušenou zpracováním.


Krystalizace medu

Krystalizace medu a jeho rozehřátí - často se vyskytují otázky na pravost medu, obvykle v souvislostí s krystalizací. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem hroznového cukru – glukózy a je známkou kvality medu. Proto medy lipové, řepkové, z jeteliny, medovicové a smíšené po určité době krystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším obsahem fruktózy – cukru ovocného – nekrystalizuje. Med, který nám již zkrystalizoval, ponoříme ve sklenici do teplé vodní lázně, jejíž teplota nesmí přesáhnout 45 C.


Pastový med

Dále se na trhu můžeme setkávat s tzv. „pastovým“ medem. Což je úprava medu, jejímž výsledkem je jemně krystalická hmota pastové konzistence, která skladováním nemění své vlastnosti. Na tento produkt včelaři většinou používají jarní květové medy, které velmi brzy krystalizují – tuhnou. Pomalým mícháním krystalizujícího medu se „velké“ krystalky medu rozbijí a med se tak zjemní a již netuhne.

Tato úprava nikterak neovlivňuje kvalitu medu. Můžete si jí svépomocí doma vyzkoušet třeba jen na jedné sklenici květového medu (stačí krystalizující med několikrát denně promíchat a za pár dní se výsledek jistě dostaví). Používejte raději med přímo od včelaře, medy z obchodních řetězců většinou obsahují tropické medy, které téměř nekrystalizují, a proto by se dílo nemuselo podařit.